Kateřina Kadlecová, Ivana Šachová a Martina Kornfeilová patří k nejúspěšnějším podnikatelkám v Česku. Jaké to je převzít či vybudovat rodinný podnik? A jak se jim daří propojovat ve firmě různé generace?
Trojice úspěšných podnikatelek, které se pravidelně umisťují mezi nejvlivnějšími ženami Česka, má různorodé zkušenosti s vedením svých rodinných firem. Ostatně i jejich cesty do nejvyšších manažerských pater byly odlišné. Přesto se shodnou na tom, že fungující rodinná firma je to nejlepší, co vás může v podnikání potkat.
Pekařský úspěch
Martina Kornfeilová, spolumajitelka stejnojmenné firmy na pekařské pece z jihomoravského Čejče, začínala kariéru v reklamních agenturách. Záhy se ale vydala cestou rodinného businessu, která ji naplňuje dodnes.
„Rozhodla jsem se pokračovat ve šlépějích svého otce a nikdy toho nelituji, je to každodenní jízda,“ říká s tím, že podnikání přináší „obrovskou zodpovědnost, ale zároveň neskutečnou svobodu, kterou je však potřeba unést“. Dnes je Martina nejen generální ředitelkou, ale čerstvě také spolumajitelkou držící ve firmě majoritu. A to poté, co na ni se sestrou Karolínou letos na jaře otec převedl většinu majetkového podílu ve firmě a ponechal si jen třicet procent. „Rodinné firmy přináší dobré i zlé zároveň, ale základy mají obvykle velmi pevné,“ odpovídá Martina Kornfeilová na otázku, zda je podnikání, které je zakořeněno v rodině a je s ní propojené, úspěšnější. Dodává, že by ráda podnik právě se sestrou Karolínou, která má ve firmě na starosti právní oddělení a compliance, uchovala v rodině.
Pokud jde o širší management firmy, není podle Martiny Kornfeilové jednoduché vybrat, kdo se do vedení firmy nejlépe hodí. „Z vlastní zkušenosti vím, že je velmi náročné zapálit především v managementu stálé hořící plamínek,“ říká s tím, že je současně zastánkyní příležitosti pro každého. „Žena, muž, velmi mladý, pokročilý věk. Vždy záleží na zapálení pro věc a charakteru člověka,“ říká.
A co považuje sama Martina za svůj zásadní podnikatelský úspěch? ,,Že je Kornfeil plnohodnotným soupeřem německé konkurence,“ říká. Ostatně čísla to dokládají. Tržby Kornfeilu se podle magazínu Forbes dlouhodobě blíží půl miliardě korun a jihomoravská firma dnes patří k největším výrobcům pekařských pecí na světě.
Co se vám vybaví, když se řekne podnikatelka?
Multifunkční žena, doma mě z legrace nazývají chobotnice.
Jakou radu byste dala rodinným příslušníkům, jejichž máma/manželka/dcera apod. se pustí na podnikatelskou dráhu?
Podporujme se navzájem, nebojte nahlas říct, že něčemu nerozumíte, třeba i základním věcem, není to ostuda.
Povedlo se vám najít způsob, jak úspěšně fungovat i se zástupci nastupující generace?
Nastupující generace je jiná a cestu stále hledáme.
Jakou praktickou radu byste dala ženě, která se připravuje na převzetí vedení (například rodinné) firmy?
Najděte si svoji cestu, věřte vlastní intuici, my ženy ji máme velmi vyvinutou.
--------
Světové vířivky
Kateřina Kadlecová je už více než čtvrtstoletí neodmyslitelně spjatá se společností USSPA, tedy výrobcem prémiových českých vířivek a celoročních bazénů swim spa. Firmu založil její otec Petr Kolář.
Sama říká, že si kariéru podnikatelky vyloženě nevybrala. „Naskočila jsem do rodinného podnikání, které rozjel můj táta za podpory mamky v době, kdy jsem začínala vysokou. V případě rodinných firem je pokračování buď samozřejmost, nebo nutnost. Tím, že jsem se motala už kolem samotných začátků firmy, byla má osobní volba jednodušší,“ říká s tím, že jí rodinný business bavil už v době, kdy do firmy po ukončení studií před pětadvaceti lety naplno nastupovala. „Ani jsem o ničem jiném neuvažovala. Ledacos jsem už měla rozpracované, měla jsem své cíle a sny, co ve firmě a s firmou dokázat. Od roku 2011, kdy táta z firmy odešel, ji vedu spolu s manželem, který je s firmou spjatý jen o rok kratší dobu než já. Jsem ráda, že jsem se podnikatelskou cestou vydala,“ zmiňuje.
Pokud jde o sílu rodinného podnikání, nedá se podle Kateřiny Kadlecové říct, že rodinné podnikání je obecně úspěšnější. „To v žádném případě. Jako všechno to má svá pro i proti, navíc rodinné podnikání specificky klade vysoké nároky v osobních oblastech na celou rodinu. Je to ale v určitém smyslu bezpečné prostředí a prostor pro seberealizaci a brzké šance a příležitosti,“ popisuje s tím, že jak v malé rodinné živnosti, tak ve velkém korporátu vedeném xtou generací je základ stejný: „Rodinné podnikání vede v první řadě k zodpovědnosti, a to i mezigenerační a společenské.“
Ohledně budoucnosti USSPA má Kateřina Kadlecová podporu nejen od manžela, ale také od sedmnáctiletého syna. „Firmu jsem jako rodinnou převzala a ráda bych ji tak předala i dál. Důležité ale pro mě je, aby to bylo pro našeho syna naplňující a nebral to jako něco, co musí. On sám odmala tvrdí, že chce v rodinné firmě pokračovat, vyrůstal s ní i v ní, a tak to bere jako samozřejmost. Chceme ale, aby si byl jistý, že to je jeho cesta,“ popisuje.
Jakou radu by po pětadvaceti letech zkušeností s vedením businessu dala ženám, které chtějí naskočit do podnikání? „Pokud cítí, že to je jejich cesta, tak ať na ni bez váhání nastoupí. Namístě je určitě rozvaha před takovým krokem, ale úplně zásadní je při tak významném rozhodnutí intuice. Když to dává smysl vám, když vidíte směr, máte cíl a představu, jak na to, bude to dávat smysl i ostatním. Důležité je nebýt na to sama. Mít doma podporu a vybudovat si tým schopných lidí, s kterými se vám bude dobře spolupracovat a budete sdílet stejné hodnoty.“
Co se vám vybaví, když se řekne podnikatelka?
Odvaha vzít věci do svých rukou. Sen, vize, myšlenka, nápad. Ale také tah na branku, vůle, drive a vysoké nasazení v práci i mimo ni. A rozhodně empatie a přesah.
Jakou radu byste dala rodinným příslušníkům, jejichž máma/manželka/dcera apod. se pustí na podnikatelskou dráhu?
Chtějte porozumět tomu, do čeho a proč se pouští. I když do podniku nenastoupíte společně, budete součástí a vaše podpora a pochopení budou zapotřebí, obzvlášť v začátcích, které nikdy nejsou snadné.
Povedlo se vám najít způsob, jak úspěšně fungovat i se zástupci nastupující generace?
Synovi je 17 a teprve k nějaké systematičtější pracovní spolupráci směřujeme. Ale už od svých 13 let k nám chodí na brigády a zapojuje se i jinak, od narození žije s firmou a lidmi v ní. Je to přirozené. Jediné, co jsem si vždy přála a kladla mu na srdce, bylo, aby vyrazil do světa, a i tam už směřuje.
Jakou praktickou radu byste dala ženě, která se připravuje na převzetí vedení (například rodinné) firmy?
Nedopusťte, aby vás zodpovědnost k předešlé generaci svazovala, ale aby vás inspirovala. Je to teď o vás a o tom, kam chcete firmu posunout pro generaci příští. Využijte zkušenosti předchozí generace, pochopte a poučte se z cest, které prošlapala, a opřete se o to, co vybudovala. A vyrazte za svou vizí. Je to vaše éra, dejte do toho to nejlepší ze sebe a nebojte, rodina vás vždycky podpoří.
-----
Nepřehlédnutelná značka
Ivana Šachová je majitelka firmy Silex a značky SCANquilt, kterou založil její manžel Petr Šach společně se svým kolegou Svatoplukem Štěpánkem, a Ivana zde nejprve působila jako referentka zahraničního obchodu. „Sama bych podnikat asi nikdy nezačala, ale osud do některých rozhodnutí někdy zasáhne. Před dvaceti lety mi náhle zemřel manžel, a to bylo čtyři roky po rozdělení firmy, která tehdy fungovala už deset let, s původním společníkem,“ říká Ivana. Musela si proto velmi rychle vyhodnotit, zda převzít zodpovědnost za řízení a vedení celé firmy. „Rozhodnutí jsem nikdy nelitovala,“ dodává.
Firmu za uplynulé dvě dekády dovedla mezi přední hráče na poli bytového textilu. „Povedlo se nám vybudovat síť více než 60 fungujících maloobchodních prodejen s lůžkovinami a textilními doplňky, vytvořit více než 250 pracovních příležitostí a vybudovat dlouhodobý vztah se zákazníky i obchodními partnery. A to vše zahrnuje dobrý zvuk i zařazení SCANquilt mezi významné české značky, které jsou na trhu již nepřehlédnutelné a nabízejí něco navíc,“ hodnotí.
Co by Ivana Šachová poradila začínajícím podnikatelkám? „Je třeba si věřit. Současně nejsem zastáncem do všeho skákat po hlavě. Základem je uvědomit si, jaké dovednosti člověk sám má, kde je jeho hodnota, zjistit si situaci na trhu, zejména konkurenci, obklopit se důvěryhodnými, loajálními, schopnými, a hlavně pracovitými zaměstnanci a začít spolupracovat se solidními partnery,“ říká s tím, že zejména v managementu je potřeba se obklopit důvěryhodnými a samostatnými lidmi, kteří jsou schopni dělat správná rozhodnutí. „Preferuji také diverzitu. Je důležitá jak genderová, tak i věková a názorová, protože jen v široké diskuzi a s nejlepšími rozhodnutími se může firma posouvat dále,“ dodává majitelka SCANquilt.
Stejně jako Martina Kornfeilová a Kateřina Kadlecová, i Ivana Šachová považuje fungující rodinnou firmu za to nejlepší, co může být. „Je to radost, když mladší generace přebírá ty nejlepší zkušenosti a firmu rozvíjí dál. Někdy ale následníci mají jiné zaměření a cíle a někdy ani nemají schopnosti firmu vést a řídit. Pak je lepší profesionální management a třeba se najde někdo z generace následující, kdo firmu převezme,“ uzavírá.
Co se vám vybaví, když se řekne podnikatelka?
Je to někdo, kdo má chuť něco vytvářet, kdo má organizační schopnosti, kdo se nebojí rozhodovat, mít zodpovědnost za druhé, kdo je důvěryhodný pro své obchodní partnery, zákazníky, a zejména zaměstnance. Kdo své práci chce dát nějaký smysl a dělat to, co ho naplňuje.
Jakou radu byste dala rodinným příslušníkům, jejichž máma/manželka/dcera apod. se pustí na podnikatelskou dráhu?
Podnikání je časově náročné a na tom nikdo nic nezmění. Podnikatelka potřebuji cítit podporu, úctu a toleranci, někdy slyšet i pochvalu, protože ji nikdo nepochválí. Na druhou stranu to, že nevěnuje rodině tolik času, neznamená, že by ji měla snad méně ráda. A pokud by nemoha být šťastná ve svém pracovním životě, možná by nemohla být šťastná ani ve svém osobním a rodinném životě.
Povedlo se vám najít způsob, jak úspěšně fungovat i se zástupci nastupující generace?
To, že každá nová generace je jiná, je fakt. Je to tak po staletí. Na centrále zaměstnáváme mladé kolegy a kolegyně a spolupráce funguje. Mladé zákazníky oslovujeme v době, kdy si zařizují domácnost, a pokud to není hned, najdou si nás později z důvodu rostoucích požadavků na kvalitu. Komunikace, a to i obchodní schůzky, se ale rozhodně přesouvají do onlinu a jinak to asi již nebude, já ale preferuji osobní kontakt.
Jakou praktickou radu byste dala ženě, která se připravuje na převzetí vedení (například rodinné) firmy?
Důležité je si věřit, mít dostatek informací pro správná rozhodnutí a vybudovat si spolehlivý a loajální tým. Orientovat se více na řízení než na výkonné procesy, neztrácet kontakt a komunikaci se zaměstnanci, obchodními partnery a ani se zákazníky. Hned zpočátku si čas rozdělit na práci a rodinu a soukromý život, protože jinak vás firma vtáhne jako na navijáku.
Comments