Když se děvčátko v mateřské školce setká s názorem, že lego není pro holky, může být pro technické obory navždy ztraceno. Přitom ženy v nich chybí a firmy po nich volají. Rozmanitosti prostě často brání stereotypy. K jejich odbourávání by měl mimo jiné přispět vzdělávací systém, zaznělo na červnové Euro Byznys Breakfast od zástupců státu. Nejde přitom jen o počáteční patra školství, ale také o další vzdělávání a rekvalifikace pro dospělé.
V rámci projektu #FinŽeny jsme pro vás připravili další Téma měsíce. Tentokrát se z různých úhlů pohledu budeme věnovat diverzitě v byznysu. Vycházíme při tom z červnové Euro Byznys Breakfast, jejíž obsah jsme zastřešovali. V diskuzních panelech se sešli zástupci Evropské komise, státu, firem i neziskového sektoru a pestrostí tomu bude odpovídat i tato část našeho tematického seriálu.
Největší skupinou znevýhodněných v naší společnosti jsou s trochou nadsázky ženy. Tvoří zhruba polovinu populace, ale ve vedení byznysu mají zastoupení jen 20 až 25 procent, ve vrcholných funkcích v politice přibližně 25 procent a ve vládě je aktuálně pouze jedna žena. "Ve vedení sportu nebo v médiích je to podobně. Kamkoliv se podíváme do vedoucích pozic, tak vidíme, že zastoupení žen zdaleka neodpovídá jejich podílu v populaci," zhodnotil ředitel Odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády ČR Radan Šafařík. Vysvětlení jsou podle něj jen dvě. Buď ženy do vysokých pozic nechtějí, což ale nepotvrzují výzkumy a data, nebo existují překážky, které ženám v postupu brání.
Úlohou státu by mělo být tyto překážky identifikovat a postupně je odstraňovat. Coby právník vidí Radan Šafařík jako klíčový argument pro takové počínání rovný přístup a spravedlnost. Chápe ale, že pro mnohé mohou být přesvědčivější argumenty ekonomické, a také je hned nabídl: "z řady studií víme, že diverzní týmy fungují lépe, jsou výkonnější a firmy, které se tomuto tématu věnují, jsou ekonomicky úspěšnější". Stát by podle něj měl jít v rovných příležitostech příkladem, ale bohužel se tak alespoň zatím neděje. "Když se podíváme na účast žen ve vedení největších soukromých obchodních společností, vidíme, že za loňský rok mají podíl přibližně 24 procent. V případě obchodních společností s majetkovou účastí státu je to jen 15 procent," porovnal vládní expert.
Věk, mateřství, pohlaví... nic nemá být překážkou
Z pohledu ministerstva práce a sociálních věcí je diverzita širší téma, které mimo jiné výrazně souvisí s trhem práce. Česko je v poslední době jednou ze zemí Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností, což zní velmi pozitivně, ale přináší to i velké výzvy, protože v některých oblastech se pracovních sil nedostává. ""To se nám promítá i do diverzity, protože se snažíme dostat do ekonomické aktivity nejširší možný vějíř lidí," uvedla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti MPSV Kateřina Štěpánková. Jednou z velmi důležitých skupin jsou právě ženy, zejména na počátku kariéry, kdy musí kloubit mateřství se zaměstnáním. Ministerstvo se proto snaží zaměřit na to, aby maminky měly možnost částečných úvazků, zachovávaly si svoje kompetence a znalosti a hlavně udržovaly kontakt se zaměstnavateli. Příležitosti se ale rozšiřují a budou rozšiřovat i na druhé straně věkové spektra, protože se dožíváme vyššího věku. "Budeme pracovat déle, než třeba generace našich rodičů. Na úřadu práce nyní realizujeme projekt Věk není překážkou, kde pomáháme lidem v předdůchodovém věku zůstat v práci plně platnými a aktivními," nastínila Kateřina Štěpánková příklad diverzity mezigenerační.
Ministerstvo práce se ale zabývá i tím, jak odbourávat profesní genderové předsudky a dostat více žen do dříve hlavně mužských oborů. "Oslovují nás firmy, že mají málo žen v technických směrech," vysvětlila Štěpánková. Že nejde o honění vzdušných zámků, podle ní dokládá organizace Czechitas, která je průkopnicí toho, že ženy mohou mít skvělé výsledky třeba v informačních technologiích. "Přemýšlíme nad tím, jak nabourávat například pomocí rekvalifikací poskytovaných úřady práce stereotypy ve vzdělávání, které si táhneme možná už z dětských let, ze základních a středních škol. Cílem je směřovat ženy i do technických oborů. Na druhé straně určitě nechceme bránit pro změnu mužům, aby šli třeba do sociálních služeb," přiblížila záměry svého úřadu Kateřina Štěpánková.
Už školka může rozhodnout
Také Radan Šafařík považuje v rámci usilování o diverzitu za zásadní obrátit pozornost ke vzdělávání. Už základní a mateřské školy se totiž zásadně podílejí na formování osobností dětí. Ty ale bohužel na stereotypy narážejí už od útlého věku. "Mám konkrétní příklad. Moje dcera si ráda hrávala s legem. Pak jednoho dne přišla ze školky a řekla, že už si s legem hrát nechce. Ukázalo se, že jí spolužák řekl, že lego není pro holky. Já jsem pak musel složitě a dlouze vysvětlovat, že to není pravda," uvedl Šafařík. I proto se jeho tým aktuálně věnuje revizi rámcových vzdělávacích programů pro základní a mateřské školy a ve spolupráci s ministerstvem školství se chce více zaměřovat i na téma genderových stereotypů.
Vzdělávání bude podle Kateřiny Štěpánkové každopádně stále více imperativem doby. "Všechny analýzy, které jsme dělali, ukazují, že v podstatě čtyři z 5,5 milionů našich ekonomicky aktivních obyvatel budou v nejbližších 10 letech potřebovat vysoce posunout své kompetence, zejména digitální dovednosti," vysvětlila. Svět se totiž vyvíjí velmi rychle, a aby lidé neztratili konkurenceschopnost na trhu práce, budou se muset neustále vzdělávat. Česká dospělá populace v tom velmi pokulhává a je daleko za průměrem Evropy. "Jednou ze zásadních věcí, které dnes potřebujeme dostat mezi veřejnost, proto je: vzdělávejte se, vzdělávejte se, vzdělávejte se," zdůraznila Kateřina Štěpánková.
Související články:
Comments