Podíl mužů na rodičovské zůstává mizivý. Kdo to však zkusil, nelituje

Lepší emocionální vazba s dítětem, změna společenského vnímání mužů v domácnosti, ale třeba i vyšší odměňování žen v zaměstnání. To jsou některé z motivací, které se promítají do rostoucího podílu českých mužů čerpajících rodičovskou dovolenou. Tento podíl je však nadále nepatrný. Zatímco v případě výrazně kratší otcovské dovolené hovoří statistiky o desítkách procent zapojených mužů, mezi příjemci rodičovského příspěvku dosahuje podíl tatínků ani ne dvou procent.

Aktuálním Tématem měsíce projektu #FinŽeny jsou trochu netradičně muži. Jde ale o muže, kteří se zhostili úlohy připisované tradičně ženám a vzali na sebe břímě péče o dítě. Jak se žije mužům na rodičovské? Co na to jejich zaměstnavatelé? Jak reaguje jejich okolí? Co to přineslo jim osobně a šli by to do toho znovu? I to se dozvíte v našem seriálu.

Takzvaná otcovská dovolená, tedy možnost čtrnáctidenního setrvání otce s matkou a novorozencem, je houfně využívána a považována za jednoznačně prospěšný instrument. Pro řadu otců, jimž se takto mnohdy otvírá dosud nepoznaný svět plný pozitivních emocí, v tomto čase také začne vyvstávat dilema, zda si pobyt doma s dítětem výrazně neprodloužit i čerpáním rodičovské, a převzít tak roli dosud vesměs přisouzenou ženám. Přetavit tuto ideu v čin se však dlouhodobě daří mizivému procentu tatínků.

V roce 2023 pobíralo rodičovský příspěvek každý měsíc v průměru 267 tisíc osob. Z toho bylo pět tisíc mužů, což odpovídá podílu 1,87 procenta. V roce 2001, kdy byl počet příjemců příspěvku takřka totožný (266 tisíc), bylo mužů na rodičovské jen 2100, tedy 0,79 procenta.

Statistika ministerstva práce a sociálních věcí tak napovídá, že cesta k paritě je ještě velmi dlouhá. V číselné řadě lze sledovat zajímavý jev, který započal v roce 2008. Právě tehdy po setrvalém růstu v letech předchozích vystoupal počet mužů mezi příjemci rodičovského příspěvku v absolutních číslech na nejvyšší hodnotu - 6200. Celkově však tehdy rodičovský příspěvek čerpalo 354 tisíc příjemců, takže podíl mužů činil 1,75 procenta. Zatímco celkový počet příjemců se od té doby s výjimkou roku 2009 neustále snižoval, podíl mužů mezi příjemci rodičovského příspěvku už nikdy neklesl pod pět tisíc. Existuje tedy jistý „zdravý fundament“, na němž lze stavět.

Doporučuji všem

Muži, kteří se do „projektu“ rodičovská pustili, přitom málokdy svého rozhodnutí litují. Vedle výše zmíněného budování bližší vazby s dítětem si považují i dalších náležitostí, jako je hlubší seznámení se s „historickou“ úlohou ženy či pozorování efektů razantního opuštění vlastní komfortní zóny. Muži s touto zkušeností pak často zjišťují, že péče o potomka může být i pro ženy značně namáhavým dobrodružstvím, nikoli jen přirozenou životní etapou.

„Pokud to jen trochu jde, pár měsíců rodičovské dovolené by si měl vyzkoušet každý muž. Věřím, že v dnešní době je přirozené, že se muži podílejí na chodu domácnosti,“ říká Vlastislav Forch, RPA developer v Generali České pojišťovně, který strávil na rodičovské dovolené půl roku. „Starost o ročního syna na plný úvazek mě obohatila i z pracovního hlediska. Myslím, že jsem se naučil efektivněji využít čas a snad i trochu více trpělivosti. Z rodinného pohledu si díky tomu daleko více vážím partnerky i jako matky,“ vypočítává Forch další, možná zprvu nečekané přínosy.

Sám vývojář Generali České pojišťovny si je však vědom, že jeho apel zatím zůstává hlasem volajícího na poušti. „Co se týče péče o děti, stále převládá názor, že je to primárně úkol ženy a muž má zabezpečit rodinu finančně. Potvrzují mi to například i návštěvy lékaře nebo kroužků se synem, kde jsem často stále jediný muž,“ dodává Forch.

V jeho případě hrála velkou roli vstřícnost zaměstnavatele. „Můj nadřízený mi vychází vstříc, jak jen to jde. V době, kdy jsem byl se synem na rodičovské dovolené, mi zaměstnavatel umožnil dle mých časových možností pracovat na dohodu, a nevypadnout tak z pracovního tempa a kolektivu. Hodně pomáhá flexibilní pracovní doba,“ pochvaluje si Vlastislav Forch.

Míč na straně otců

O něco kratší dobu strávil v roli pečujícího rodiče Filip Jirásek, project manager v pojišťovně UNIQA. „Mám za sebou velmi intenzivní 4,5 měsíce, během nichž jsem se plně staral o syna, samozřejmě za velmi silné podpory manželky. V současné době jsem zpět v pracovním procesu a s manželkou jsme se prostřídali.“ Ani on by si to nejspíš nemohl dovolit, nebýt vstřícného postoje zaměstnavatele. „Nedovedl jsem si představit, a v průběhu mateřské se to potvrdilo, že by bylo možné účastnit se pravidelných schůzek.“

Kombinaci flexibilní pracovní doby a home officů si pochvaluje i dnes, kdy se sice vrátil plně do práce, ale tyto benefity nadále využívá. „Během pandemie padlo tabu home office i v mnohých konzervativních firmách. Je to velký benefit, který toto skloubení umožňuje, a můj zaměstnavatel je v tomto ohledu velmi vstřícný a štědrý,“ říká Jirásek.

Předsudky o tradičním rozdělení rolí podle něj ve společnosti pomalu mizejí. Překážky v růstu podílu mužů na rodičovské tak podle něj jsou převážně psychologické, v hlavách samotných otců. „Nemyslím si, že zaměstnavatelé jsou tou pomyslnou žábou na prameni a měli by být hybateli tohoto tématu. Myslím, že to je velké sousto pro ego muže, který si pod tím automaticky představí, že přijde o pozici, o moc nebo že je to snad projev nějaké formy slabosti. V tomto ohledu musí udělat první krok samotný muž, než aby jej aktivně vybízel jeho zaměstnavatel. Nicméně každá rodina má rozdílné potřeby a nastavení, takže vše musí začít dohodou tam. Zaměstnavatelé následně sami ukážou, jak s daným přáním zaměstnance umí pracovat a jak jim na zaměstnanci záleží,“ myslí si Filip Jirásek.

Politický příspěvek

K tomu, aby se o tom zaměstnavatelům rozhodovalo snáze, přikládají svůj díl také politici. Takzvaná flexinovela zákoníku práce, která před nedávnem prošla druhým čtením, jde vstříc mužům, kteří zvažují nástup na rodičovskou. Prvním podstatným bodem, který novinka obsahuje, je nová povinnost zaměstnavatelů držet rodičům na rodičovské jejich původní místo, a to do dvou let dítěte. Ještě významnějším impulsem, který by mohl muže popostrčit k rodičovské, je bod novelizace zákoníku práce počítající s tím, že zaměstnanec může po dobu rodičovské vykonávat stejnou práci, respektive zastávat stejný post i na „dohodu“.

To může podle odborníků pomoci jak trhu práce, tak demografii. Zaměstnanci na rodičovské totiž budou moci zůstat v kontaktu se svou specializací i v průběhu rodičovské, aniž ztratí výhody, které z ní plynou. Věřme, že tyto pobídky popostrčí mladé páry k zakládání rodin a plození potomků, protože úhrnná plodnost v Česku je podle posledních údajů za rok 2023 (1,45 dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku) velmi hluboko pod hranicí prosté reprodukce.