„Přinášíme odvážné a pragmatické návrhy změn založené na datech,“ avizuje své klíčové poslání institut Solvo, který se pomocí dat zaměřuje na podporu zapojení žen do společnosti, na děti a jejich skutečné potřeby a také na umělou inteligenci. Institut s velkou mediální pozorností založila na konci loňského roku podnikatelka Ivana Tykač ve spolupráci s exministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. Od letošního léta má také svou generální ředitelku, Marthu Häckl, se kterou přinášíme rozhovor.
V rámci projektu #FinŽeny jsme pro vás připravili další Téma měsíce. Tentokrát se věnujeme pohledu na čtyři iniciativy, které pomáhají posouvat Česko směrem k větší diverzitě. Rozhovory vznikly při přípravě magazínu NextŽeny, který vydává v polovině září Premium Media Group a na jehož obsahu tým projektu #FinŽeny spolupracoval.
Proč jste se rozhodli spustit SOLVO?
Institut SOLVO vznikl jako think-tank, ale zároveň jako do-tank. To znamená, že chceme různé společenské jevy nejen zkoumat a diskutovat o nich s odbornou i širokou veřejností, ale chceme také navrhovat řešení a pomoci je prosadit. Slovo SOLVO znamená mimo jiné „odemykat“, a nám jde o odemykání potenciálu tam, kde zůstává pro naši společnost zatím nevyužitý. Proto jsme si na začátek vybrali 3 hlavní témata: postavení žen ve společnosti (s čímž neoddělitelně souvisí i postavení mužů), situace a rozvoj dětí a umelou inteligenci. Chceme, aby se naše společnost co nejlépe rozvíjela, což se bez maximálního využití jejího potenciálu nepodaří. A zároveň chceme přispívat k nalézání společných hodnot ve společnosti, to je také velmi důležité pro její úspěšný vývoj.
Jaký výsledek vaší iniciativy byste považovala za úspěch?
Ve výše uvedených oblastech již intenzivně pracujeme na vlastních výzkumech, spolupracujeme s odborníky, navrhujeme řešení. Máme pozitivní ohlasy a těší nás, že už nyní odborná i širší veřejnost ví, že institut SOLVO existuje a čím se zabývá. Naším cílem je, aby ti, co rozhodují, přijímali návrhy našich řešení, pracovali s nimi, prosazovali je. Chceme také, aby o otázkách, které SOLVO klade, diskutovalo co nejvíce lidí.
Kterými klíčovými aktivitami se snažíte zviditelňovat témata, kterým se věnujete?
Ráda bych zdůraznila, že SOLVO ještě neexistuje ani rok. Přesto už efektivně prezentujeme výsledky našich výzkumů nejen na našich vlastních konferencích, ale i v rámci různých odborných skupin (Výbor pro práva dítěte, Výbor pro sociální politiku, rodinu a péči Rady vlády pro rovnost žen a mužů při Radě vlády pro rovnost žen a mužů, semináře v rámci Poslanecké sněmovny a Senátu apod). Na základě výzkumů také formulujeme doporučení pro političky a politiky na různých úrovních, co by se mělo zlepšit a proč. A samozřejmě spolupracujeme jak s jinými neziskovými organizacemi, tak dalšími výzkumnými institucemi.
Jakým způsobem je vhodné / potřebné do podpory diverzity zapojit i muže?
Bez nich to vůbec nejde! Nemůžeme hovořit o využití plného potenciálu žen bez toho, aniž bychom do toho zapojili muže.
Vnímáte, že má nastupující generace k tématům, která zastřešujete, již jiný přístup?
Podle mého názoru to není úplně jednoznačné. Na jednu stranu ano, pozoruji spoustu mladých lidí, pro které je například rovnoprávnost v partnerském vztahu naprostou samozřejmostí. Na druhou stranu z různých výzkumů nejen u nás, ale i v jiných vyspělých zemích vidíme, že se nám v mnohem rozcházejí chlapci a dívky – mnoho mladých mužů jde více konzervativním a tradičním směrem, třeba co se týče politických preferencí, jako by chtěli zachovat „tradiční“ rozdělení světa, zatímco mladé ženy jdou opačným, více progresivním směrem. Proto se někdy hovoří o krizi mužství. A proto se i tím v SOLVU také zabýváme.
Jakou aktuální náladu či trendy pozorujete ve věci politicko-společenských iniciativ usilujících o větší diverzitu, rovnost a inkluzi?
Tohle je velmi široká otázka. Moc bych si přála, aby se tato témata diskutovala a zaváděla do praxe v souladu se zdravým rozumem. Když zůstanu čistě v ČR, tak na jednu stranu pozoruji, jak se zejména velké nadnárodní firmy téměř přehánějí v tom, co všechno dělají, na druhé straně se v médiích objevují křiklavé příklady (především ze zahraničí) snahy o diverzitu za každou cenu, což pak ve spoustě lidí vyvolává odpor i k věcem, které smysl mají.
Kommentare