Diverzita je dnes v kurzu, ovšem oblast je to velmi různorodá. V rámci podpory různých menšin se v praxi často zapomíná na Romy. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková na akci Euro Business Breakfast uvedla, že předsudky přetrvávají jak v oblasti vzdělávání, tak na trhu práce.
V rámci projektu #FinŽeny jsme pro vás připravili další Téma měsíce. Tentokrát se z různých úhlů pohledu budeme věnovat diverzitě v byznysu. Vycházíme při tom z červnové Euro Byznys Breakfast, jejíž obsah jsme zastřešovali. V diskuzních panelech se sešli zástupci Evropské komise, státu, firem i neziskového sektoru a pestrostí tomu bude odpovídat i tato část našeho tematického seriálu.
Zatímco na Slovensku podobná funkce existuje již od roku 2001, v Česku byl úřad zmocněnce pro záležitosti romské menšiny zřízen teprve nedávno a Lucie Fuková je tak první zmocněnkyní. Tomuto novému úřadu tak chtě nechtě vtiskne tvář, k níž se další nástupci budou vztahovat či vymezovat. Její úlohou je především koordinace různých podpůrných politik v rámci veřejné správy. „Politika týkající se Romů je hodně roztříštěná. Zdálo by se, že investovaných peněz z EU i ze státního rozpočtu bylo dost, ale je potřeba se podívat, jak je čerpání nastaveno. Jestli skutečně pomáhá Romům a zda by nemohlo více sloužit jejich většímu zapojení a účelu diverzity. Protože pokud se bavíme o diverzitě ve společnosti, tak si myslím, že Romů a Romek se to zatím příliš nedotýká. Jejich potenciál v byznysu není využit,“ říká Fuková. Jedním z důvodů je podle ní fakt, že vzdělanostní úroveň romského etnika v ČR zůstává nízká – především kvůli přetrvávající segregaci ve školství a nedostatečné podpoře dětí z rodin se sociálním znevýhodněním. Situace v přístupu se však liší podle stupňů škol. „Když už Rom či Romka je na vysoké škole, na bariéry už nenaráží, tam je prostředí inkluzivní a otevřené,“ naznačuje, že problémy se týkají spíše základního a středního školství.
Otázka vzdělaní však není tím jediným, co brání většímu uplatnění romské populace na trhu práce. Fuková uvádí, že jde spíše o kombinaci faktorů. „Vláda nedávno přijala definici anticikanismu. Předcházelo tomu dlouhodobé úsilí a jde vlastně o potvrzení toho, že v Česku existují protiromské postoje, které brání v posunu a zkvalitnění života Romů. Přitom já sama jsem příkladem, že je možné leccos překonat,“ říká Lucie Fuková, které při nástupu na základní školu před rokem 1989 hrozilo zařazení do speciální třídy, což byla de facto „jízdenka“ do školy zvláštní, před kterou ji zachránila matka. „´Moje dcera vám na všechno odpovídá správně, jen v romštině,´ řekla tehdy maminka pracovníkům pedagogicko-psychologické poradny,“ vzpomíná Fuková Po ročním odkladu a lepším osvojení češtiny pak nastoupila na ZŠ, kde patřila k premiantům třídy.
Co může dnes ze své pozice činit, aby romské děti nemusely čelit podobným předsudkům? Z pohledu Fukové by nejvíce pomohla korekce současných rámcových vzdělávacích programů. „Zařazení tématu romské historie, jazyka a aktuálních problémů, soužití různých menšin. Na tom pracujeme delší dobu, jednáme s ministrem školství a již chystáme vzorové školní vzdělávací programy, které budou obsahovat tato témata, jež měla už dávno být součástí základního vzdělávání. Je třeba se přirozeně bavit o tématech, která nás všechny trápí. Nestačí jedna věta, že i Romové byli obětí holocaustu za druhé světové války,“ naznačuje Fuková.
Zároveň by zmocněnkyně ráda pracovala na osvětě a uvedení do praxe právně nezávazné definice anticikanismu, a to pomocí různých akcí, které pomohou přiblížit, co to jsou protiromské postoje, přičemž část těchto aktivit by měla být namířena i do podnikatelského sektoru mezi zaměstnavatele. V zahraničí už definici přijaly nejen parlamenty jednotlivých zemí, ale i společnosti jako např. Deutsche Bahn.
Možnosti Fuková vidí i v oblasti komunitní práce, což obnáší participaci Romů na věcech, které se jich týkají. „Je to podobné jako u genderu. O ženách by také neměli rozhodovat od stolu muži. Stejně tak sami Romové by měli být účastni rozhodování o věcech, které se jich týkají, a to na všech úrovních. Především té lokální, kde výsledky mohou být vidět velice rychle,“ naznačuje směr Fuková a odvolává se na americkou praxi community organizing, která se velmi osvědčila. I na nejbližším zasedání rady chce prosazovat, aby toto byl jeden z hlavních nástrojů práce s romskou komunitou a vytvářely se neformální rady na úrovni obcí, které mohou vstoupit do dialogu s politiky, neziskovkami i zaměstnavateli.
Ze strany zaměstnavatelů by Fuková uvítala, kdyby do svých deklarací podpory jiných menšin zahrnuli i romské etnikum. „Bylo by fajn, kdyby bylo více ´Roma friendly´ firem. Povzbudilo by to mládež,“ doporučuje.
Související články:
Comentários